Historie školy

V 19. století chodily děti naší obce do školy v Dolních Domaslavicích. V roce 1852 se začalo s vyučováním v pronajaté místnosti v domě č. 38, kde prvním učitelem byl František Dyržkovský. Výnosem c.k. zemské školní rady bylo rozhodnuto rozšířit stávající učebnu o jednu třídu. Počínaje rokem 1854 se tedy vyučovalo ve dvou třídách.

Dne 8. června 1863 byl položen základní kámen k nové školní budově. Za rok byla stavba dokončena. 23. října 1864 – 23. neděle po Sv. Duchu.

Do školní budovy se přestěhoval učitel Karel Halfar, který v Soběšovicích působil již od roku 1860. Vyučoval český jazyk.

O prázdninách 1936 obecná škola vyhořela. Příčinou požáru byl vadný komín. Školní rok tak začal až 15. září, kdy se podařilo zajistit vyučování u soukromníků.

Již 1. února 1937 začalo vyučování v opravené budově. Učilo se pravidelně do 7. října 1938, kdy došlo k okupaci obce Poláky. Ihned byly prováděny zápisy do polské školy s velkým nátlakem a hrozbami obyvatelstvu. Učitel školy St. Lenert byl vypovězen do české části Šoběšovic.

Ani později však historie českému školství nepřála. Od 1. září začala německá okupace a v březnu následujícího roku bylo zavedeno vyučování „nepovinným“ německým jazykem, který se stal potom jazykem úředním a tedy i ve škole hlavním. Tato situace trvala až do konce 2. sv. války v roce 1945.

Po osvobození obce začalo vyučování v české škole 27. května 1945, kdy bylo zapsáno 105 žáků. Ředitelem školy se stal S. Lenert a učitelem Albín Kubina. Provoz v budově školy trval až do roku 1957.

Stavba přehrady změnila život všech občanů Soběšovic. Také stará škola ležela na území určeném k zatopení. Již od roku 1954 se proto začalo se stavbou nové školy, v níž bylo 12. května 1957 slavnostně zahájeno vyučování.

Předseda MNV Karel Dustor předal klíč řediteli školy Albínu Kubinovi a ten přestřižením pásky budovu otevřel. V měsíci srpnu se začalo s napouštěním přehrady a tak pod hladinou definitivně zmizely základy staré školy. Nová škola byla trojtřídní a učili se v ní žáci pěti ročníků, některé třídy byly spojené. I při spojeném vyučování si však učitelé našli čas, aby se svými žáky nacvičili besídky, kulturní pásma a každý rok sehráli před soběšovickým obecenstvem jedno divadelní představení.

Ve školním roce 1982/83 začali do naší školy dojíždět žáci 2. ročníku z Dolních Domaslavic a tato třída se pak již nespojovala. Od roku 1987 se začalo pravidelně učit ve dvou učebnách, v každé třídě samostatný ročník.

I v dnešní době žije škola rušným životem. Děti za doprovodu učitelů a někdy i rodičů navštěvují pohádková představení, koncerty, pořádají výlety, zúčastňují se výtvarných, pěveckých i recitačních soutěží. Zhotovují drobné dárky pro své maminky, babičky i starší občany obce. Sbírají starý papír, léčivé byliny, kaštany, žaludy a pomerančovou kůru.

I když školáci z těch dvou ročníků rychle vyrůstají a postupují do dalších škol, na svou první školu nezapomínají a rádi se do ní vracejí, ať už v roli starších sourozenců a kamarádů zdejších žáčků nebo později jako rodičové.

V roce 1995 dostala škola „nový kabát“. Budova byla zateplena, zavedeno plynové topení. Byly provedeny úpravy školní zahrady a hřiště. Ve škole se do listopadu 2005 nacházela i místní knihovna.